Ústřední knihovna Fakulty sociálních studií MU - Logotyp

Predátorské časopisy

Bohužel se množí případy vydavatelů, kteří parazitují na myšlence otevřeného přístupu k informacím a snaží se ji využít ve svůj prospěch. Jejich cílem není podpora vědecká komunikace, ale generování zisku a vybírání autorských poplatků. Pro takovéto časopisy (skupiny časopisů, ale i konference) se vžil termín predátorské časopisy/vydavatelé (scam OA journals).

Mezi nejčastějí znaky těchto časopisů patří:

  • parazitování na jménech zavedených časopisů (přehození slov názvu, vynechaná předložka, člen, podobné webové stránky apod.);
  • podbízivá až agresivní politika vydavatelů (zasílání emailů za účelem získávání příspěvků, zvaní na konference, do redakčních rad);
  • žádné či nezvykle krátké recenzní řízení (např. "publishing in 72 hours");
  • nedostatečné informace o výši publikačních poplatků (autor je většinou zjistí až následně po obrdžení faktury);
  • nízké požadavky na publikování (téměř žádná stanovená kritéria);
  • stejná redační rada pro více časopisů, fiktivní redakční rada;
  • nejisté sídlo vydavatele;
  • kontaktní údaje ve formě obecných emailových adres či kontaktních formulářů;
  • nepravdivé indexační údaje (seznam databází, ve kterých má být časopis údajně uveden).

Podrobnější informace naleznete v tomto dokumentu o predátorských časopisech.

 

Beall’s List

Knihovník Jeffrey Beall z Coloradské univerzity v Denveru vytvářel do 15. 1. 2017 seznam upozorňující na tzv. predátorské praktiky vydavatelů. Pro tento seznam se vžil název Beall’s List.

Seznam měl několik úrovní, níže jsou linky na Web Archive:

List of Publishers

Hijacked Journals

 

Co udělat před publikování článku?

 

1) Podívat se, zda časopis nebo vydavatel nefiguroval ve výše uvedených seznamech J. Beala.

2) Ověřit, zda je časopis indexován v databázích WoS (Journal Citation Reports) nebo Scopus (Browse Sources Compare Journal) nebo ERIH+.

3) Pokud jde o Open Access časopis, tak zda je uveden v Directory of Open Access Journal (DOAJ) nebo na stránkách Open Access Scholarly Publishers Association (OASPA).

Jestliže časopis figuroval v Beallově seznamu, nebo naopak není indexovaný v žádné z výše uvedených databází, zvyšuje se riziko, že by časopis mohl být predátorský. V tomto případě je zapotřebí velké obezřetnosti (důkladně se podívat na web vydavatele, zda je jasně popsán proces recenzního řízení, pokud uvádí IF nebo indikátor z databáze Scopus, tak tyto informace ověřit,  projít si několik vydaných čísel a podívat se, jaká je jejich odborná úroveň atd.).

Vytvořeno za použití dokumentu o predátorských časopisech.

Při rozhodování Vám mohou pomoci i informace na webu Vím, kde publikuji.

Problematice predátorských časopisů se věnuje i fórum Věda žije!

 

Pokud budete mít jakékoli dotazy k problematice predátorských časopisů, pak se na nás neváhejte kdykoli obrátit – infozdroje@fss.muni.cz.